délka 80 min vhodné pro děti od 6 let? cena 690
Důležitá upozornění

NUTNÝ PEREX - Jirka?

 

Mnoho z nás si nechá na kůži vytetovat lebku nebo smrtonoše, někteří se dokonce baví tím, že se ve wingsuitových kombinézách pouští střemhlav mezi švýcarské skály, plachtí ve 280 km/h a bez jištění nastavují svůj krk 15 m nad zemí. Většina lidí radši sleduje seriály a filmy o gangsterech a sériových vrazích, science-fiction a válečná dramata, dívají se, jak umírají stovky lidí a přikusují k tomu pizzu. Další neméně početná skupina tráví hodiny u počítačových her tím, že umírá a znovu vyráží do boje, aby vyhladila nepřátele všemi možnými a nemožnými způsoby – od těch ztřeštěných po ty násilné a zcela realistické.   

 

Navzdory tomu všemu ale musíme uznat, že jsme zcela bezbranní, když se smrt objeví přímo v našich životech, když je třeba ji pochopit, uctít ji a postavit se jí čelem. Při pohledu na nedokonale zvládané obřady, které často obnáší plno administrativní zátěže, často probublá na povrch jakási neobratnost a nesmělost. Přitom vědomí smrti je živnou půdou naší civilizace, výchozím bodem toho, co společnost utváří. Z této schopnosti abstrakce postupně vznikly nejrůznější umělecké formy a postupy. Nejprve se utvářely rituály, zpěvy a tance, potom mýty a legendy. Tázání se po zjevné chudobě a vyprahlosti našich pohřebních rituálů se při tvorbě představení stalo východiskem našeho hledání. Ozvuk inspirace starého dobrého klišé nám velí, abychom si se smrtí pod šapitó potykali. Šapitó je místem, kde můžeme být svědky klání starého jako svět sám.          


Jak ji ale, s ohledem na naše inspirace i současnost, můžeme zobrazit? Jak o ní mluvit, jak ji zahrát, oklamat, probírat? Jaké umělecké záchvěvy vychází z našeho vztahu k rituálům a mýtům? Jaká životní síla z něho plyne?