Nový cirkus
Nový cirkus (contemporary circus, cirque nouveau) je samostatná umělecká forma, mladý žánr, který vznikl v 70. letech 20. století ve Francii. V dnešní době je nový cirkus "nový" hlavně ve srovnání s tradičním cirkusem, ze kterého vychází, ale mezi představeními tradičních cirkusových rodin a novocirkusovými show jsou výrazné estetické rozdíly.
Divák, který půjde na novocirkusové představení, uvidí show, jež testuje umělecké i fyzické hranice projevu, organicky se v ní mísí a propojuje akrobatické umění, žonglování, moderní tanec, pohybové divadlo, rytmus a hudba. Představení tvoří celistvý tvar a nese sdělení (někdy i příběh). Nejde tedy o pouhé řazení bombastických čísel, špičková technika je prostředkem uměleckého projevu umělce.
Nový cirkus navazuje na tradiční cirkus, ale na rozdíl od něj slučuje více uměleckých složek, přidává divadelní dramaturgii a režii. Scénografie může být méně výrazná, pestrobarevné kostýmy nahrazují civilní oděvy, do hracího prostoru vstupují předměty každodenního využití. Kruhová manéž už není nezbytnou součástí a některé soubory používají i klasickou divadelní scénu. Zásadním rozdílem od tradičního cirkusu je eliminace čísel krocení divokých zvířat. To ale neznamená úplné vyloučení zvířat, nicméně pokud se v produkcích nového cirkusu objevují, jsou vždy představována jako člověku rovná (nejčastěji můžeme vidět psy a koně).
Současná opera pracuje s mluvenými pasážemi, současný tanec zná činoherní postupy. A domestikovaná zvířata, jako koně a psi k dnešnímu životnímu stylu neodbytně patří. Přátelství mezi lidmi, koňmi a psy nelze vylučovat ani z obrazu, který dává současné divadlo v rozmanitosti svých forem.
Divák, který půjde na novocirkusové představení, uvidí show, jež testuje umělecké i fyzické hranice projevu, organicky se v ní mísí a propojuje akrobatické umění, žonglování, moderní tanec, pohybové divadlo, rytmus a hudba. Představení tvoří celistvý tvar a nese sdělení (někdy i příběh). Nejde tedy o pouhé řazení bombastických čísel, špičková technika je prostředkem uměleckého projevu umělce.
Nový cirkus navazuje na tradiční cirkus, ale na rozdíl od něj slučuje více uměleckých složek, přidává divadelní dramaturgii a režii. Scénografie může být méně výrazná, pestrobarevné kostýmy nahrazují civilní oděvy, do hracího prostoru vstupují předměty každodenního využití. Kruhová manéž už není nezbytnou součástí a některé soubory používají i klasickou divadelní scénu. Zásadním rozdílem od tradičního cirkusu je eliminace čísel krocení divokých zvířat. To ale neznamená úplné vyloučení zvířat, nicméně pokud se v produkcích nového cirkusu objevují, jsou vždy představována jako člověku rovná (nejčastěji můžeme vidět psy a koně).
Současná opera pracuje s mluvenými pasážemi, současný tanec zná činoherní postupy. A domestikovaná zvířata, jako koně a psi k dnešnímu životnímu stylu neodbytně patří. Přátelství mezi lidmi, koňmi a psy nelze vylučovat ani z obrazu, který dává současné divadlo v rozmanitosti svých forem.